Vzdělávání

Rádi bychom podpořili spolupráci mezi dětmi/rodiči, učiteli a specializovanými mentory.

Pomáháme s řešením problémů, které vyvstaly při distančním vzdělávání a na druhé straně řešíme potřebu doplňkového vzdělávání dle individuálních zájmů dětí nebo rodičů v jednotlivých oborech. Je totiž otázkou, zda je v důsledku vládních opatření zavedených od roku 2020 vůbec možný a žádoucí návrat do původní podoby klasického vzdělávání. 

Dost pravděpodobné se také jeví případy, kdy jednotlivci, ať už dobrovolně na základě zkušeností nabytých při distanční výuce či pod vlivem vnějších okolností, přehodnocují způsob, jakým se budou jejich děti vzdělávat. 

Hlavním motivem TeachPointu je umožnit vzdělávání bez diskriminace a na základně vlastní volby. Současně také umožnit Vašim nadaným dětem osvojit si ty dovednosti, které se ve škole nenaučí a další dovednosti, které Vaše dítě umět potřebuje a využije pro svůj individuální rozvoj.

Model vzdělávání 4.0

Model vzdělávání 4.0 vychází jednak ze systému studijních skupin, tzv. Štorchovy školy a jednak je založen na tradiční frontální výuce, dalším výrazným motivem je vzdělávání projektové. Model vzdělávání 4.0 současně umožňuje částečnou školní docházku, např. 2-3 dny v týdnu. Model vzdělávání lze zajistit na základě 4 kroků: 

Ve škole je možné získat základní penzum a okruh znalostí. Nadstavbu základních znalostí, schopnost dohledat si informace + kritické myšlení (tedy informace třídit a zpracovat) a schopnost pružně reagovat na změny, je ovšem třeba zajistit svépomocí jinde. Technologie s bohatými informačními zdroji umožňují výuku diferencovat podle zájmů a schopností každého žáka/studenta.

Kdo z rodičů nemá problém s opatřeními nařízenými pro vstup do školy, dítě nastoupí do školy.

Kdo má proti nařízením výhrady (např. kvůli testování, rouškám apod.) + děti, které jsou v karanténě, pak škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem podle ust. § 184a školského zákona. Současně zakládá pro děti, rodiče a studenty povinnost se touto formou vzdělávat, s výjimkou žáků ZUŠ a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Zde lze navázat na videa z výuky a doplnit je dovysvětlením látky (např. formou individuálních konzultací; skype hovorů)-

Pokud rodič má zájem vzdělávat děti sám, dle našeho názoru by tato forma měla být bez dalšího umožněna. K výuce by bylo možné využívat materiály škol, online nástroje (na webu pro inspiraci) a separátní konzultace s mentory z Databáze. Legislativa tuto formu dovoluje v ustanovení § 184a školského zákona jako distanční výuku pouze z důvodu krizových opatření vydaných podle krizového zákona. Mimo tento režim lze žádat o IVP (individuální studijní plán).

Kombinací výše uvedených způsobů. Např. formou docházky na určité dny v týdnu či hodiny.

Existují školy, které mají velmi dobře fungující systém kombinace prezenční výuky a distanční výuky.  Tím dostaneme děti do školy postupně bez rozdělování společnosti. Naopak, každá rodina si může vytvořit systém, který vyhovuje jejím podmínkám.

[showhide type=“links1″ more_text=“Více >>“ less_text=“<< Méně“]

Navíc jednotlivé skupiny ať už se názorově shodují či nikoli od sebe budou profitovat navzájem tím, že jim vzdělávání umožníme a ještě snížíme počet žáků ve třídě. Krom toho jsem přesvědčena, že se učení zefektivní a žáci získají určitý návyk pro sebeřízení a věřím, že i čas na sport a jiné zájmové aktivity.

Výuku lze krom tradičního frontálního výkladu (který je možno spolurealizovat odkazem na mentory, videa aj. online studijní materiály), řídit projektově. Podobně jak již někteří učitelé výuku uchopili, lze předat týdenní/ 14 ti denní, časem měsíční plán – záleží, jak se na dané škole osvědčí, formou projektu a dítě nebo děti dané téma zpracují… Vzájemná spolupráce mezi žáky a studenty není vůbec na škodu, naopak je žádoucí. Každý o daném tématu zjistí informace ze svých zdrojů a poté nasdílí, mohou o nich diskutovat, učit se kritickému myšlení apod.

Rodiče mohou pomocí videokonference pomoci se vzděláváním – rodič, který jakékoliv téma ovládá nebo v daném oboru pracuje, může jednoduchým způsobem sdílet své poznatky (např. Lékařka o lidském těle, soudce porovná obraz soudnictví z amerických filmů s českou praxí, pečeme bábovku online, základy hry na kytaru apod.)

Pomocí skupin se současně lépe identifikují soft skills jednotlivých studentů a základní profil osobnosti. Projektovým systémem ve spojení s formou studijních skupin si studenti lépe osvojují sebeřízení a objevují svůj potenciál. Ve spolupráci s Mentorem pak rozvíjejí své individuální potřeby, zájmy a znalosti. Model vzdělávání 4.0 bude pochopitelně třeba postupně odlaďovat dle možností jednotlivých škol a jednotlivých členů skupiny.

Model vzdělávání 4.0 lze bez problémů využít i po skončení pandemického stavu pro jednotlivé žáky, kteří jsou např. krátkodobě vyloučeni z docházky, ale mohou se účastnit výuky, tedy si snáze a hlavně průběžně doplňovat učivo (např. z důvodu zranění – typicky zlomená noha nebo při dlouhodobém pobytu v nemocnici).

[/showhide]

© TeachPoint Mgr. Lenka Trkalová | Spravuje ReVitta studio

Štorchova škola

Funguje podobně jako klasický vysokoškolský systém: frontální přednáška vedená odborníkem, procvičení na seminářích s asistentem, týmová spolupráce v kruzích, velký podíl individuální práce, při níž se má studenty možnost obrátit na svého mentora. Štorch, E. (1929): Dětská farma – vydání z roku 2008 dostupné zde.

Základní jednotkou Štorchovy školy je studijní skupina, čili stálá družina 5-8 dětí, které se vzdělávají společně. Ve skupině by měly být děti srovnatelných vzdělávacích potřeb – ideálně v rozpětí montessoriovského trojročí:

  1. Předškolní příprava (od 3 let)
  2. Nácvik základních školních kompetencí (1.-3. třída)
  3. Osvojení společného základu (4.-6. třída)
  4. Osvojení základů oborových paradigmat (7.-9. třída)
  5. Obecněji oborově zaměřené studijní skupiny (SŠ)
  6. Vysokoškolské kruhy

Studijní skupinky využívají přirozenou dynamiku malé sociální skupiny, probíhá v nich zkušenostní učení, sdílení informací, vzájemná výpomoc i nácvik měkkých dovedností v bezpečném prostředí, procvičování učiva i tvůrčí seberealizace v rámci malých projektů.

Díky své kompaktnosti se mohou skupiny scházet téměř kdekoli – ve škole, v rodinách, v klubovnách, v přírodě, v knihovně, v počítačové učebně atp. V rámci skupiny využívají žáci sdílené technické vybavení – zpravidla má skupina k dispozici jeden počítač pro vyhledávání informací a sledování výukových videí a prezentací. Pro samostatnou práci využívají zejména starší žáci vlastních tabletů a chytrých telefonů, ideálně ve dvojicích (výhodou je menší počet potřebných zařízení i vzájemný dohled). Na rozdíl od individuální (domácí) výuky lze tímto způsobem zajistit, aby se k online vzdělávání dostal skutečně každý žák.